František Gellner
O autorovi
František Gellner byl český spisovatel, básník, novinář a malíř. Patří mezi představitele generace anarchistických buřičů.
Narodil se v Mladé Boleslavi do židovské rodiny. Studoval gymnázium, poté techniku a malířství v Mnichově, Paříži a Drážďanech. Později pracoval v Lidových novinách jako kreslíř (je autorem karikatur mnoha spisovatelů). Působil také jako fejetonista a angažoval se v politice.
Za první světové války narukoval do armády. Datum jeho úmrtí není přesně znám, uvádí se však 13. září 1914 (od tohoto dne byl prohlášen za nezvěstného).
Jeho básně jsou psané jednoduše, přímo, s minimem básnických obrazů, mají krátké pravidelné verše a rýmy, podobají se písničkám. Často psal sám o sobě kriticky a snažil se moralizovat sám sebe. Byl ovlivněn anarchismem.
Díla
Poezie
- Po nás ať přijde potopa (1901)
- Radosti života (1903)
- Nové verše (1919)
- Potulný národ (1926)
Citáty
„Hloupost jak chléb nám k žití potřebná je.“
„Rozum je vždy škodná v revíru srdce.“
„Jsou jisté hlouposti, kterých se může dopustit jen odborník.“
„Láska opovrhuje módou - touží být nahá.“
„Srdce mé stále po lásce prahne, nikomu však již nevěřím. Když někdo ke mně ruce své vztáhne, ustoupím bojácně ke dveřím.“
„Co s přáteli? Dnes pil jsem s nimi, a v nouzi pětku nepůjčí mi.“