Rychlé přečtení (délka 1:00) |
|
Pozvolné diktování (délka 8:42) |
|
Rychlá kontrola (délka 1:00) |
Kdybyste přebývali ve Volyni, slýchali byste mlynářovy výmysly o tom, jak polykal pelyněk a jak při tom pykal, než se jím zcela nasytil. Později už jen přežvykoval ze zvyku. Myslel si, že se mýlí, když slyšel houkat sýčka na blízké sýpce, když blýskavý hmyz opyloval kopyto jeho kobyly, když obyčejně vykal výrům, myším i hlemýžďům. A pak, když se někde zablýskla lysina a zavyli jeho psi, nabil pušku, vzal bílé bidlo, plivl si do dlaní a v blízké vížce, kde visely vidle, si nalíčil obličej. Když lišaj bil do svíce, vymítal kvítka z obilí. Posbíral rozlitý bílek, přibil hřebík vší silou a každou chvíli odebíral závin od Mileny. A každý den přemýšlel o smyslu své činnosti.