Pravidla větných rozborů

PRAVIDLA – Vedlejší věta účelová

V tomto článku se podíváme na závislou větu, pomocí níž můžeme svému komunikačnímu partnerovi ušetřit otázku začínající na příslovci proč. To lze provést za pomoci vedlejší věty příčinné, my se teď ale zaměříme na druhou možnou variantu, a to na vedlejší větu příslovečnou účelovou.

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta příčinná

Chceme-li se vyvarovat těch někdy až vyloženě otravných otázek začínajících na zájmenné příslovce proč, je dobré nedat protivníkovi k dotazu prostor a rovnou použít souvětí obsahující závislou větu vyjadřující příčinu, případně se můžeme vytasit i s větou účelovou. V tomto článku se zaměříme na první druh z této dvojice, tedy na vedlejší větu příslovečnou příčinnou.

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta měrová

Jsou chvíle, kdy nám samotné příslovce, jakkoli úžasný a skvělý slovní druh to je, k životu nestačí. Když chceme přehánět nebo co nejpřesněji vyjádřit své pocity, musíme prostě použít vedlejší větu. A protože nejčastějí přeháníme ohledně množství, saháme často po vedlejší větě příslovečné měrové, která přebírá hlavní roli v tomto článku.

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta časová

Mezi druhy vedlejších vět máme i takovou pomyslnou podskupinu vedlejších vět příslovečných. Těch máme osm a dělíme je podle toho, které příslovečné určení ta určitá závislá věta v souvětí zastupuje. V tomto článku se zaměříme na jednu z nich a bude to vedlejší věta příslovečná časová.

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta doplňková

Určování vět může být poměrně zdlouhavý proces. To, že rozeznáte větu jednoduchou od souvětí, je jen začátek. Druhým krokem, v případě věty složené, je rozlišení věty hlavní a vedlejší. Tím to ale pořád nekončí!

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta přívlastková

Někdy se stává, že nám z nějakého důvodu nestačí větný člen. Může se stát, že situaci chceme popsat detailněji. Nebo nedokážeme sdělení vyjádřit pouze slovem či spojením slov. Anebo zkrátka potřebujeme nahnat více slov při psaní slohu.

Pokračujte