Pravidla větných rozborů

PRAVIDLA – Vedlejší věta podmínková

Jako mají smlouvy ty malé nenápadné dodatky pod čarou, existuje i mezi vedlejšími větami takový druh limitující větu hlavní. Tato závislá věta však na rozdíl od dodatků pod čarou není psána nebo pronášena jinak než zbytek věty, a při jejím přehlédnutí/přeslechnutí nám obvykle nehrozí ztráta celého majetku. Řeč je o vedlejší větě příslovečné podmínkové, kterou si charakterizujeme blíže.

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta měrová

Jsou chvíle, kdy nám samotné příslovce, jakkoli úžasný a skvělý slovní druh to je, k životu nestačí. Když chceme přehánět nebo co nejpřesněji vyjádřit své pocity, musíme prostě použít vedlejší větu. A protože nejčastějí přeháníme ohledně množství, saháme často po vedlejší větě příslovečné měrové, která přebírá hlavní roli v tomto článku.

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta časová

Mezi druhy vedlejších vět máme i takovou pomyslnou podskupinu vedlejších vět příslovečných. Těch máme osm a dělíme je podle toho, které příslovečné určení ta určitá závislá věta v souvětí zastupuje. V tomto článku se zaměříme na jednu z nich a bude to vedlejší věta příslovečná časová.

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta doplňková

Určování vět může být poměrně zdlouhavý proces. To, že rozeznáte větu jednoduchou od souvětí, je jen začátek. Druhým krokem, v případě věty složené, je rozlišení věty hlavní a vedlejší. Tím to ale pořád nekončí!

Pokračujte

PRAVIDLA – Vedlejší věta přívlastková

Někdy se stává, že nám z nějakého důvodu nestačí větný člen. Může se stát, že situaci chceme popsat detailněji. Nebo nedokážeme sdělení vyjádřit pouze slovem či spojením slov. Anebo zkrátka potřebujeme nahnat více slov při psaní slohu.

Pokračujte