Rozbor uměleckých textů: Sarkasmus

Věděli jste, že existuje negativní jazykový prostředek, při kterém můžeme někoho urazit a také úplně zkomplikovat komunikaci? Ne každá komunikace je totiž příjemná, tomuto jazykovému prostředku říkáme sarkasmus.

Co je to sarkasmus?

Tento pojem pochází původem z řeckého překladu „řezání do masa“, což nám jen dokazuje, co je vlastně sarkasmus. Je to jazykový prostředek, který je slovně zraňující. Důležité je u něj ovšem načasování, aby měl sarkasmus smysl. Pojí se s ním parodie, cynismus a také ironie.

Rozdíl mezi sarkasmem a ironií

Pod sarkasmem si představme vyšší stupeň ironie. Tato „ironie“ je však daleko více vystupňovaná, a to až do jízlivého posměšku. Oproti ironii je navíc sarkasmus vždy spojen s negativním hodnocením dané věci.

Pronesení ironie může být přátelské, vtipné, zkrátka myšleno v dobrém. To samé říct o sarkasmus nemůžeme, u něho je podstatou urazit nebo ponížit někoho.

Sarkasmus v literatuře

Se sarkasmem se můžeme setkat v nejrůznějších literárních kritikách a prozaických textech obecně. K sarkasmus se rád uchyloval spisovatel Oskar Wilde, z českých spisovatelů například Viktor Dyk.

Příklady sarkasmu

  • „Miluju tě celým svým pozadím. Řekla bych srdcem, ale mé pozadí je větší.“
  • „Nejsi uplně zbytečný. Mohu tě používat jako zlý příklad.“
  • „Chtěla jsem se omluvit všem, které se mi dnes ještě nepodařilo urazit. Prosím, vydržte, brzy se na vás dostane, nemusíte mít strach.“
  • „Nesnáším ta rána, kdy musím vstát a angažovat se do svého denního života.“
  • „Věřím v nenávist na první pohled.“
  • „Promiň, ale pomůžeš mi prosím hledat? Někde jsem ztratila na tebe náladu a nemůžu ji najít.“

Pro jistotu ještě jednou:

SARKASMUS = Zesílení ironie, jízlivý posměšek
IRONIE = vyjadřujeme záporný vztah vyslovením přesného opaku toho, co jsme měli původně na mysli.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá

Pošli tento příspěvek svému blízkému