Rozbor uměleckých textů: Sarkasmus
Věděli jste, že existuje negativní jazykový prostředek, při kterém můžeme někoho urazit a také úplně zkomplikovat komunikaci? Ne každá komunikace je totiž příjemná, tomuto jazykovému prostředku říkáme sarkasmus.
Co je to sarkasmus?
Tento pojem pochází původem z řeckého překladu „řezání do masa“, což nám jen dokazuje, co je vlastně sarkasmus. Je to jazykový prostředek, který je slovně zraňující. Důležité je u něj ovšem načasování, aby měl sarkasmus smysl. Pojí se s ním parodie, cynismus a také ironie.
Rozdíl mezi sarkasmem a ironií
Pod sarkasmem si představme vyšší stupeň ironie. Tato „ironie“ je však daleko více vystupňovaná, a to až do jízlivého posměšku. Oproti ironii je navíc sarkasmus vždy spojen s negativním hodnocením dané věci.
Pronesení ironie může být přátelské, vtipné, zkrátka myšleno v dobrém. To samé říct o sarkasmus nemůžeme, u něho je podstatou urazit nebo ponížit někoho.
Sarkasmus v literatuře
Se sarkasmem se můžeme setkat v nejrůznějších literárních kritikách a prozaických textech obecně. K sarkasmus se rád uchyloval spisovatel Oskar Wilde, z českých spisovatelů například Viktor Dyk.
Příklady sarkasmu
- „Miluju tě celým svým pozadím. Řekla bych srdcem, ale mé pozadí je větší.“
- „Nejsi uplně zbytečný. Mohu tě používat jako zlý příklad.“
- „Chtěla jsem se omluvit všem, které se mi dnes ještě nepodařilo urazit. Prosím, vydržte, brzy se na vás dostane, nemusíte mít strach.“
- „Nesnáším ta rána, kdy musím vstát a angažovat se do svého denního života.“
- „Věřím v nenávist na první pohled.“
- „Promiň, ale pomůžeš mi prosím hledat? Někde jsem ztratila na tebe náladu a nemůžu ji najít.“
Pro jistotu ještě jednou:
SARKASMUS = Zesílení ironie, jízlivý posměšek
IRONIE = vyjadřujeme záporný vztah vyslovením přesného opaku toho, co jsme měli původně na mysli.