PRAVIDLA – Prostěsdělovací styl

Vedle stylu uměleckého nebo odborného, jejichž názvy už předem prakticky vypovídají o jejich účelu a funkci, může styl prostěsdělovací vypadat mírně zvláštně. Nekonkrétně. Snad každý text má za úkol čtenářům něco sdělit. Tak k čemu přesně může být prostěsdělovací styl? Má vůbec nějakou speciální funkci? Nebo je jako Mrzimor z Harryho Pottera a patří do něj jen ty texty, které nemají dost významnou funkci na to, aby šly zařadit někam jinam? 🙂

K čemu prostěsdělovací styl slouží?

Prostěsdělovací styl má za úkol něco sdělit, tak jako všechny ostatní texty, bylo by zvláštní něco psát, když vlastně nechcete nikomu nic sdělit. Funkce tohoto stylu je dorozumívací, což se dá taky stáhnout i na další styly, ačkoli je pravda, že třeba u uměleckého textu není dorozumívání se primárním účelem; u prostěsdělovacího stylu to ale je zcela primární účel, jelikož je to styl běžné komunikace. Přestože to není skvělý a vymakaný styl s hromadou pravidel, patří mezi ty nejčastěji využívané. Báseň napíšete jen občas, ale komunikovat s ostatními musíte chtě nechtě pořád.

Tento styl tedy používáme každý den, aniž bychom si to uvědomovali. Setkáváme se s ním, když s někým mluvíme, píšeme e-mail, posloucháme rozhlas v malé obci, chatujeme a při spoustě dalších příležitostí v oblasti běžné komunikace, a to jak písemné, tak i mluvené.

Jak by měl vypadat?

Vzhledem k tomu, že jsme v oblasti běžné komunikace, dá se očekávat, že styl se bude vyznačovat především jednoduchou formou (jak v obsahu, tak i ve způsobu podání sdělení), spontánností, dialogy a hovorovým jazykem. Nemusí to tak ale platit vždy, hodně záleží na konkrétní situaci a osobě, s níž komunikujeme. E-mail pravděpodobně budeme psát spisovně, protože máme čas si při psaní jazyk uhlídat, zatímco v telefonu občas uletíme i do oblasti obecné češtiny – při hovoru s kamarádem si na jazyk pravděpodobně nebudeme dávat pozor vůbec.

Při psaní statusu na Facebook si možná vzpomeneme na existenci velkých písmen a interpunkce, ale při chatování nedáme dohromady větu, někdy ani slovo, protože smajlík nebo GIF naše myšlenky vyjádří rychleji a lépe. Všude ovšem platí, že se vyhýbáme zbytečně komplikovaným souvětím – stále platí především dorozumívací funkce.

Častá jsou různá výplňková a parazitní slova, v psaných textech zkratky, v mluvené komunikaci se pak nevyhneme ani gestikulaci či mimice.

Které útvary do stylu prostěsdělovacího patří?

Jak již bylo řečeno, se stylem se můžeme setkat prakticky všude (doma, ve škole, v práci, na internetu, sem tam i na papíře), při jeho používání útvary často ani nerozlišujeme. Existují vůbec? Může to být překvapivé, ale v poměrně hojném počtu existují. Za zmínění stojí například:

  • blahopřání,
  • pozvánka,
  • hlášení,
  • e-mail, chat, SMS,
  • telefonní hovor,
  • diskuze,
  • představení,
  • omluva,
  • přání.
Autor/ka: Lenka Brabencová

Přidejte komentář

Kliknutím na tlačítko PŘIDAT KOMENTÁŘ udělujete souhlas se
zpracováním osobních údajů .

Pošli tento příspěvek svému blízkému