PRAVIDLA – Podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná, látková

Že jsou podstatná jména prvním slovním druhem, dají skloňovat, jsou ohebná a určují se u nich mluvnické kategorie, ví asi každý. Jak a podle čeho se dají podstatná jména i dělit do různých kategorií, vám ukáže následující článek.

Podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná, látková

 Z hlediska hmotné existence či neexistence, která označuje určitou skutečnost, dělíme podstatná jména na konkrétní a abstraktní.

Podstatná jména konkrétní

Označují osoby, zvířata, věci. Tedy to, co skutečně existuje a má hmotnou podobu.

Příklady:

strom, muž, kniha, pes

Tato konkrétní podstatná jména můžeme dále rozdělit podle druhu pojmenování na další poddruhy.

Podstatná jména obecná

Patří sem názvy jakýchkoliv osob, zvířat, věcí, vlastností, stavů a dějů.

Příklady:

teta, řeka, město, dcera, škola

Podstatná jména vlastní

Jsou to pojmenování jednotlivých osob, určitých předmětů apod.

Příklad:

teta Vlasta, řeka Vltava, město Kolín, dcera Lenka, Základní škola T. G. M. v Brně

Podstatná jména abstraktní

Označují názvy vlastností, stavů, dějů, tedy toho, co je ve své podstatě nehmotné.

Příklady:

láska, let, čich, tvrdohlavost, lež

Dělení dle čísla

Vedle tohoto tradičního dělení, lze podstatná jména vydělit ještě na další tři skupiny, podle čísla.

Podstatná jména látková

Označují konkrétní materiál nebo látku. Vyskytují se vždy v jednotném čísle. Pokud chceme určit přesný počet, musíme látkové podstatné jméno spojit se jménem označujícím míru či kvantitu.

Příklad:

víno, zlato, hlína, beton, písek, led, mouka

Příklad:

dvě lahve vína, tři galony zlata, pět koleček hlíny, jedna tuna písku

Podstatná jména hromadná

Označují více předmětů, které existují samostatně, ale které jsou považovány za jeden celek. Proto mají vždy jednotné číslo.

Příklad:

lidstvo, křoví, dobytek, trní

Podstatná jména pomnožná

Mají pouze tvar množného čísla, a to bez ohledu na to, zda označují pouze jedno podstatné jméno nebo více. Do podstatných jmen pomnožných patří další poddruhy.

Názvy předmětů složených původně ze dvou nebo více částí

Příklad:

šachy, plavky, kamna, vidle, kalhoty, nůžky, hodinky, housl

Názvy párových či složitých orgánů a nemocí

Příklad:

plíce, játra, ledviny, ústa, spalničky, neštovice

Svátky, jubilea a časová období

Příklad:

narozeniny, prázdniny, Vánoce, Velikonoce, Dušičky

Zeměpisné názvy

Příklad:

Čechy, Krkonoše, Budějovice, Hradčany

Autor/ka: Bc. Petra Wagenknechtová
Univerzita Hradec Králové
Pošli tento příspěvek svému blízkému